Radka Rubilina /Bzonková/: Novoroční trampoty, Arménie 31.12. 2013
Ta moje nepozornost!
Věčně lítám někde v transcendentnu, a pak to tak dopadá. Přijdu domů z nákupu, kouknu do tašky a – chybí všechna jablka, která jsem poctivě zaplatila.
“Že by začali před Novým rokem místní prodavači krást?”, pomyslela jsem si, narazila ušanku na hlavu, teplé palčáky na ruce, punčocháče, kozačky na nohy a vyrazila zpět do patnáctistupňového mrazu. Blížila jsem se pomalu zmrzlou ulicí ke krámku s ovocem, a už na prvním schodu uviděla zubícího se prodavače. “Hamedže, džan,” spustil a i když mu nerozumím ani slovo, vidím, že mi podává dva pytlíky s mými jablky. V duchu jsem se mu omluvila.
Jak na potvoru jsem však dnes v práci zjistila, že včera, při nákupu salámů a vína na silvestrovskou oslavu, musely ty salámy někde zůstat ležet! S denním zpožděním, zato však opět neomylně v ušance, palčácích a oteplených kozačkách, kráčím do samoobsluhy. “Á, tak tady jste, včera tu po vás zůstaly ležet dvě štangle salámu, hned vám je přinesu, “ předběhla můj nesmělý dotaz usmívající se prodavačka. A do třetice: pospíchám, potřebuju koupit malinkou taštičku na recepce, mám ji objednanou, strašně pospíchám, nechávám prodavačce peníze a už jedu s řidičem dál a najednou telefonát: “Radka, džan, zaplatila jste mi o dva tisíce víc, víte, já bych vás strašně nechtěla okrást.”
Shrnuto do tří slov: Arméni mě dojímají.
Nicméně rozuzlení celého příběhu teprve přijde. “Co to jíš?” Ptá se mě muž. “Semínka, obilí, prodávají to tu v pytlících, moc mi to chutná, ideální na zobání.” Muž vysypal několik semínek na stůl a se staženým obočím si je minutu pozorně prohlížel. “To bude konopí...” Prohlásil pak. “Ty taky vidíš všude konopí! Přece tu nebudou v samoobsluze prodávat v pytlíku konopí, ne?” Jenže, přátelé, když my máme v rodině ideovou při, musíme tomu přijít na kloub. Takže jsme oblékli ušanky, palčáky a oteplené boty a vyrazili do mrazu na trh. U prodavače velkých pytlů se semínky ukázal Žeňja prstem na jeden z nich: “Co jsou to za semínka?” “No přece konopí, džan!” zazubil se prodavač.
Diví se tu ještě někdo, že všechno všude zapomínám???
opublikováno také v Kulturních novinách, 1/2014 pod názvem "Radka Rubilina: Novoroční problémy"